Zakladatel rodinných konstelací Bert Hellinger v poslední době veřejně přišel s přístupem zvaným Pohyby ducha a prací "s" či spíš "v" Spirit Mind (Mysl ducha, původní mysl, mysl zdroje). Moc hezky popisuje to, co jsem už na těchto stránkách popsal nekolikrát a co mi přijde jako základ každé činnosti, nejen konstelaci.
Během Pohybů Ducha si náhle hluboce uvědomíme onen prostor, kde existuje vše současně: všichni živí i mrtví, narození, nenarození a dokonce ještě nenarození, veškerá minulost, přítomnost i budoucnost. Tento dotek může být transformující do té míry, že některé problémy přestanou být důležité a tváří v tvář této nekonečné dimenzi ztratí svou naléhavost.
Ve “Spirit Mind” není dobro ani zlo. Dokonce ani láska. Je tam jen pohyb - věčný pohyb a síla. Není to pohyb individuální duše. Je to něco co všechny duše přesahuje. Je to vědomí života, které tvoří všechny duše. Pokud vím, že jsem malou a neoddělitelnou součástí toho všeho, pak všechno co se skrze mě děje, je správné. Vím že tam převládá tma a prázdnota. Jako ve vesmíru - podívejte se, jak je vesmír prázdný. Nevědění. Nikdy jsem netušil kolik možností skrývá “nevědět”. Teď to cíleně využívám v tom, co dělám. Jdu vždy do nového. V každé konstelaci. V této diskuzi. Jdu do prázdna. Protože jsem to ještě nikdy nezažil tak jako právě teď. Když chcete být s duchem v kontaktu, je to možné jenom teď, v tomto okamžiku. Tam kde jste právě teď. V té situaci, v tom rozpoložení, ve kterém se nacházíte právě teď. Bez minulosti a plánů. To ale neznamená, že postrádáme směrování. Uvědomíme si, že jsme tímto směrem vedeni a nemáme už potřebu nic kontrolovat a definovat. Není to úžasné? Zítra, když ráno vstanu, mohu být nový člověk. Podívám se v koupelně do zrcadla. Co vidím? Úžasnou a neznámou lidskou bytost. Ještě ho neznám, je to nový Bert. Zítra ráno tam bude nový Bert. Každým momentem umírám a rodím se nový. Sám pro sebe zajímavý a tajemný. Ale zároveň jsem též absolutně podřízen. Dovolím tomu pohybu aby mě měnil. Transformoval. Je to pohyb Ducha v nás...
Více najdete ve zdroji této citace, článku Magdy Nišponské
