Kdo je lepší? Materialista nebo ezoterik? Nikdo z nich. Ale obě skupiny si to myslí. A já si to uvnitř pořád více méně myslím taky. A jaký je důsledek této války a rozdělení. Obě skupiny lidí, včetně mně, se plácají tak akorát ve svím omezeném vidění světa. Takže co s tím?
Pozvat na návštěvu k sobě materialistu i ezoterika.

Ezoterik sedí na obláčku a povášeně a distingovaně říká: „S hmotou se přece nebudu zahazovat, nějaké peníze, no fuj! Já mám svoje energie a duchovní stavy. A jsem lepší protže jezdím na semináře. Já si tady budu vykládat karty a spojovat se s anděly. Jéé, já cítím takový přijemný pocit, to je dobrá energie. Já se nevztekám, to přece není duchovní. „

Potom se ozve materialista:  „Existuje jen tento hmotný svět. Co nevidím na vlastní oči(fyzické), to neexistuje. Já tady tady mám ženu, vychovávám děti a to je to nejdůležitější. Peníze jsou ještě důležitější. Moje jistota je můj dům a s ním i zemřu. Smrti se nezabývám. Moje jistota je konzum.“

Kde je pravda? Má pravdu první nebo druhý? Podle mě to oba vidí ze svého úhlu pohledu a ty se potřebují potkat. Co tomu brání? Je to pýcha a strach.
Ezoterik:“Přece se nebudu zabývat tak nízkými věcmi!“
Materialista: „To je iracionální, to nechápu. Pryč s těmi šarlatány! Je to akorát ztráta času!“

Každý z nás se více ztotožňuje více s jedním nebo druhým a to způsobuje nerovnováhu. Já jako starý ezoterik bych mohl povídat dlouho. Takže začnu s tím, že se pokloním materialistovi a uznám ho. Není od věci si také přiznak onu pýchu, pocit, že jsem lepší než ten druhý.

Fred Kofman v knize Vědomý business to nazývá ontologická pokora.

Nebe a země se pak mohou potkat a život může zásadně změnit. Pozor, nemusí to být hned. Tady na zemi má vše svou přirozenou rychlost!