V poslední době se častoa vlastně potkávám s vlastní nenávistí k sobě. Jako každý pocit se to podle mně těžko popisuje. Jako kdybych si zabodával dýku do břicha a ještě si to přitom užíval a tvářil se důležitě. Jaké jsou důsledky takové nenávisti?

• neláska k sobě
• zavřené srdce
• potlačená síla

To vlastně suma sumárum znamená, že jsem v prdeli. A jak to potom například vypadá v životě?

• Nemůžu milovat druhé, protože nemiluji sama sebe.
• Nemám rád  a nepřijímám své fyzické tělo.
• Manipuluju a nechám se sebou manipulovat.
• Nemám zdravé osobní hranice a jsem buď oběť nebo násilník – takže buď s někým vořu nebo se nechám vorat.
• Nevídím a nenásleduji svou pravou vůli (nedělám, to co je pro mě správné a je v souladu s mou životní cestou a posláním)
• Cítím se odděleně od ostatních, od života, vesmíru  a hraju se na velkou oběť života.
• Opravdové životní naplnění  a radost mně více či méně míjí.
• Nemám rád peníze a taky jich potom moc nemám.
• Svůj život prodávám za peníze – jsem prodejná děvka.

Co pak můžu v životě dělat, když jsem tak ve vlastním hnoji? Podívat se, jak na tom opravdu jsem a to znamená i pohled na s vou nenávist k sobě. A to většinou boli. Ale zároveň osvobozuje.

Děkují sve partnerce, že mně v tom tématu docela nakopla a já ho teď můžu sdílet s vámi.

Můžete si třeba taky sednout sami se sebou v pravdě a udělat si takový seznam.

Aktualizováno Sobota, 20 Srpen 2011 18:43